Kontejnerové tápání

Doba zelená

Žijeme v době 21. století. V době pokroku, rozmachu technologií, ale i hlubšího povědomí o světě kolem nás. Do povědomí se derou i teze, jež byly ještě donedávna pasé. Jedna z nich je bezesporu ta, týkající se životního prostředí.

Ještě v roce 1989 byly průmyslové oblasti Československé republiky těmi nejznečištěnějšími částmi celé Evropě. (1) Postupem času se postiženým oblastem podařilo vymanit z těchto nelichotivých statistik a mohlo se začít budovat. Nebylo to však budování socialistické, které nás do této situace dostalo, bylo to budování zeleného, ekologicky prosperujícího národa, kterým se Česká republika brzy stala.                              

Podařilo se odsířit tepelné elektrárny, zavedly se limity pro těžbu hnědého uhlí. Úrovni západoevropského standartu životního prostředí se přiblížilo budování infrastruktury, a nakonec i způsob nakládání s odpady. Začaly se třídit komunální odpady (sklo, papír, plast a bioodpad). Produkci odpadu to sice nesnížilo, avšak právě díky recyklaci odpadu jsme nyní schopni z odpadu vytvářet nové produkty, ergo recyklovat.

Recyklace nám ve své podstatě přináší různé benefity. Mezi ně patří snížení potřeby těžby nových surovin, využití odpadu místo jeho uložení na (často nelegální) skládku a celkové šetření životního prostředí. Lidé se setkali s prvními kontejnery v 70. letech, avšak síť kontejnerů, které vídáváme dnes jsou z let devadesátých. Díky programu EKO-KOM a jejich kontejnerům se podařilo rozšířit povědomí o třídění odpadu snad do každé obce v Česku. Čísla dokazují, že v roce 2019 se 73 % Čechů aktivně zapojilo do třízení odpadu v programu EKO-KOM. (2) Tito lidé dokázali 73 % obalů (odpadů) vytřídit a dát možnost je dále recyklovat. (3) Největší podíl recyklovaného materiálu patří papíru, sklu, plastu a nakonec kovům. Kovy oproti 88% podílu papíru tvoří 57 % všech recyklovaných obalů. (4) Tato informace nám říká, že více než každý druhý kovový obal nalezne druhotné využití.

Koš, Haraburdí, Kontejner, Graffiti, Plastové, Odpad
Ilustrační fotka

Panuje doba zelená i v Prostějově?

Tímto se dostáváme do Prostějova, kde se o zavedení kontejnerů na kovy a oleje jednalo, avšak návrh na jejich zavedení byl smeten ze stolu. Psal se červen roku 2019. V budově Magistrátu města Prostějova probíhalo zasedání zastupitelů. Člen zastupitelského klubu Na rovinu! Mgr. Martin Hájek, Ph.D. předkládá návrh s názvem: Rozšíření třídění odpadu. O čem tento návrh pojednává? Ve zkratce má zajistit realizaci veřejných kontejnerů na kovy a olej. Návrh, který byl v jiných městech akceptován se samozřejmostí, byl v Prostějově zamítnut. Status quo, panující v Prostějově praví, že občané mohou odevzdat kovový odpad do jednoho z 6 sběrných dvorů. Následně po zajímavých rozhodnutích města, kterým se budu věnovat na konci, vybudoval 8 stanovišť, kde je celkem 10 kontejnerů na kovy.

Co se týče oleje, tak občané nyní nosí použitý olej do školních jídelen. Pokud jste se po přečtení poslední věty zarazili, věřte, že nejste jediní. Informovanost veřejnosti o této možnosti je velmi nízká. Přitom produkce oleje je markantní. V roce 2006 nakupovalo 92,8 % českých domácností olej s frekvencí 8,5krát ročně. (5) Při standartní velikosti nádoby na olej 1 litr, činí spotřeba domácnosti 8,5 litru za rok. Jestliže v Prostějově žije 43 725 obyvatel (2018) v 5988 domech (2011), naše město vyprodukuje 50 898 litrů oleje za rok. Velmi se obávám, jaká procentuální část použitého oleje skončí ve školních jídelnách. Pořízením kontejnerů by se také předešlo problémům, které vylévání oleje do kanalizace způsobuje (kanalizace je nejčastější řešení problému nechtěného použitého oleje). Olej se spojuje s ostatními opady, hmota tvrdne a snižuje průchodnost trubek již v bytové jednotce. Dále oleje slouží jako obživa hlodavců žijících v kanalizaci. Podívejme se na okresní města v Olomouckém kraji. Přerov i Olomouc tuto vymoženost mají, a Prostějov stále ne. Tyto kontejnery fungují a lidé je aktivně využívají.

Problém absence kontejnerů na kov ve velké části města, zdál se být ještě ostudnějším. Ještě nedávno se Prostějov neřadil do seznamu 6000 obcí, které kovy třídily. V okrese Prostějov můžeme kovy poslat k recyklaci v Hamrech nebo v Bousíně (část obce Repechy). Ano, můžeme argumentovat tím, že jsou to zejména chatové oblasti a lidé by jinak kovové odpady házeli do lesa, avšak i menší města jako Police nad Metují nebo Velká Bíteš tyto kontejnery mají. Recyklace kovu (železa a hliníku) představuje obrovskou flexibilitu, kov se roztaví a vzniklý materiál se použije například v automobilovém průmyslu. Třídit kovy má smysl a přiblížením kontejnerů k bydlišti občana napomáháme hned několika sektorům ekonomiky.                                                                                 

Reakce zastupitelů na návrh, přednesený Ing. Mgr. Alešem Matyáškem, byla následující. V rozpravě se zapojilo několik zastupitelů napříč politickým spektrem. Kladně k návrhu přistoupilo 9 zastupitelů z řad Na rovinu!, ZPP a SPD. Stalo se tak po zamítnutí návrhu k jeho odložení a zavedení diskuse s veřejností. Negativně se k návrhu vyslovilo 8 zastupitelů a 15 z nich se zdrželo hlasování. Jelikož ke schválení bylo třeba hlasů 18, návrh neprošel. Proti hlasoval například i primátor Prostějova František Jura (ANO 2011), který pronesl, že možností kontejnerů na kovy a olej se vedení města již zabývalo, sběr kovů podporuje, avšak u olejů vidí problémy. Konkrétně bylo zmíněno, že se kolem těchto kontejnerů na olej bude vytvářet nepořádek. Jiří Pospíšil z PVéčka konstatoval, že podnět přichází pozdě, neboť FCC (firma zajišťující svoz odpadu) již připravila rozmístění kontejnerů na sběr kovů do 14 dnů. Proti sběru oleje je, protože v Olomouci již zavedený sběr existuje a má negativní aspekty.

O vyjádření k proběhlému jednání jsem se zpětně pokusil kontaktovat protagonisty z obou stran. Pana Jiřího Pospíšila jsem se zeptal, jaké konkrétní nevýhody přináší existence kontejnerů na olej v Olomouci. Reakcí pana náměstka bylo tvrzení: „Máme informace, že se často stává, že kontejnery na olej jsou terčem útoků některých občanů, kteří je převracejí a olej z kontejnerů vytéká na komunikace.“

Kvůli tomu však město podporuje partnerskou firmou FCC, která by právě takové případy měla vyřešit. Hodnotový spor mezi občasným nepořádkem z převrhnutých kontejnerů a nekonečným ucpáváním potrubí bytů či vykrmováním kanalizační fauny, nejspíše nebyl brán potaz. Město se tímto rozhodnutím de facto samo znečišťuje.

Paní náměstkyně Rašková se podělila o své obavy z „upatlání“ sběrných míst od oleje a vyjádřila názor, že jako žena, která vaří ráda a s chutí, si s olejem dokáže poradit. Konkrétně jej uskladňuje do zavařovacích sklenic. Na jednání zazněl i názor, že by se použitý olej měl kompostovat. Takové tvrzení je třeba vědecky zanalyzovat. Kompostování je možné pouze s rostlinným olejem a jeho množství nesmí být moc velké, jinak by mohl negativně ovlivnit cirkulaci vzduchu v kompostu. (6)

Za stranu navrhující se podělil o své myšlenky pan Matyášek. Ten tvrdí, že optimálním řešením je vytvoření sběrných míst. Ty by měly fungovat tak, že umožní všem obyvatelům v okolí vytřídit použitý olej. V aktuální situaci jsou totiž podle něj velmi znevýhodněni senioři a lidé nemohoucí se dostavit s použitým olejem do sběrného dvora. Zmínil se také o skutečnosti, že v okolí všech typů kontejnerů v Prostějově se konstantně vytváří nepořádek. To má na svědomí partnerská firma města FCC, která nestíhá odpad pravidelně vyvážet.

K výsledku jednání pak poznamenal: „Sběr olejů je koalicí dítě nechtěné, neb jim ho do hnízda vložila zlá kukaččí opozice, a tak místo věcné diskuse jak to udělat, byl návrh Dr. Martina Hájka, který v řadě měst bez větších problémů funguje, z hnízda přijatých návrhů tehdejšího zastupitelstva nemilosrdně vyhozen. Jedno rčení říká, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. V tomto případě mám za to, že koaliční nicnedělání toho kazí docela dost.“

Co se týče třídění kovů, jak bylo již zmíněno, městu se podařilo vybudovat 10 kontejnerů na kovy. Ty sice nejsou rozesety tak bohatě jako kontejnery na plast, papír a sklo, ale jejich existence jistě pomáhá městu v jeho přístupu k udržitelnosti. Návrh byl však nově zkonstruován, neobsahoval nic o kontejnerech na olej. Navrhoval pouze zavedení kontejnerů na kovy, stejně jako navrhoval opoziční klub Na rovinu!. Následně byl přednesen vládnoucími stranami jako vlastní. Problém týkající se oleje však nadále visí pod nohami občanů v kanalizačních stokách, kde jen houstne a krmí hlodavce.

Magistrát města Prostějova
Ilustrační fotka.

Prostějove, quo vadis?

Panuje tedy v Prostějově doba zelená? To jest otázkou. Město bychom mohli pochválit za velmi netransparentní zavedení kontejnerů na kovy, a to se zdá být vším. Stavíme si betonové plochy zadržující teplo na úrodné půdě, na které místo zemědělských plodin pěstujeme západní fabriky a rodinné domky. V zimních měsících se obyvatelé dusí mikročásticemi poletujícími vzduchem, protože Prostějov je tradičně uzavřen pod smogovou poklicí. Město si občany vždy udobří hned zjara, a to vysazením desítek záhonů s tulipány či jinými rostlinami… Jakou cestou se tedy Prostějov vydá?

Vše nasvědčuje tomu, že na dobu zelenou si tady v Prostějově budeme ještě muset spoustu let počkat.

Zdroje

1

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDivotn%C3%AD_prost%C5%99ed%C3%AD_v_%C4%8Cesku#Historick%C3%BD_v%C3%BDvoj

2

https://cs.wikipedia.org/wiki/Recyklace

3, 4

https://www.ekokom.cz/cz/ostatni/o-spolecnosti/system-eko-kom/vysledky-systemu/vyrocni-shrnuti

5

https://www.foodnet.cz/polozka/?jmeno=OLEJNIN%C3%81M+SE+V+%C4%8CESKU+DA%C5%98%C3%8D&id=14106

6

https://www.gardeningknowhow.com/composting/ingredients/vegetable-oil-in-compost.htm

Jednání

https://www.prostejov.eu/filemanager/files/429668.pdf

http://mapy.mestopv.cz/soubory/materialy%20do%20zastupitelstva/2019/11.6.2019/12_Roz%C5%A1%C3%AD%C5%99en%C3%AD%20t%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD%20odpadu.pdf