Nemažeme lidem med kolem huby, říká Marian Jurečka, lídr Spojenců pro Olomoucký kraj

V jeho vizi je Olomoucký kraj moderním krajem, který bude využívat moderní technologie, zavede projekty „hodinového vnuka“ nebo Family pointů. Zároveň by zde chtěl vysadit třicet tisíc stromů. Jaké další plány má Marian Jurečka, lídr Spojenců, koalice KDU-ČSL, TOP 09, Zelených a hnutí ProOlomouc, pro krajské volby?

Co vás nejvíce trápí v Olomouckém kraji? Co je tady hlavní problém?

Když jsem teď od srpna dělal kontaktní kampaň s lidmi, tak musím říct, že nejčastěji zmiňovali téma dopravy. Nejvíce je trápila chybějící D1 nebo napojení severní části Šumperka na rychlostní komunikaci 1/44. Často také viděli problém vnelogičnosti veřejné dopravy a nenavazování spojů na sebe. Lidé především z venkova zmiňovali dostupnost zdravotní péče. Tam, kde zdravotní péče chybí, musejí jezdit třeba až do Olomouce. Nebo třeba lidé z menších měst mají strach, že těch několik posledních doktorů, co mají, odejde za pár let do důchodu. Takže hned za dopravou je to dostupnost zdravotní péče.

Jaká je vaše vize pro Olomoucký kraj? Kde vidíte Olomoucký kraj za 50 let?

Viděl bych ho jako kraj s nádherným životním prostředím, který budou lidé z celé republiky vyhledávat pro vysoký standard kvality života. Zároveň budeme takovou českou Sillicon Valley, protože naplno využijeme potenciál našich vědců pracujících na Univerzitě Palackého, což je zároveň věc, o které moc lidí neví. Dneska jejich objevy putují do světa, kde je zužitkovávají nadnárodní firmy. Já bych byl rád, kdyby se nám podařilo vytvořit prostředí, ve kterém z toho dokážeme těžit my, tady u nás. Chceme, aby naše firmy dokázaly vyrábět konkrétní výrobky na základě těchto objevů. Tím se zde vytvoří místa s přidanou hodnotou. Budeme tady mít napojení vysokorychlostní tratě, zkompletujeme dálniční síť, postavíme železniční tunel pod Červenohorským sedlem, takže z Olomouce do Jeseníku pojedeme zhruba hodinu, a budeme tady mít rychlou a kvalitní digitální síť.

Co podle vás dělá Olomoucký kraj tím, čím je?

Obrovská historie a tradice už od dob Velké Moravy. S tím se pojí odkaz našich předků v oblasti kultury, umění a folklóru. Mnoho z těchto věcí je stále živých. Určitě je pro nás specifická dobrá pospolitost. Vím, že o Hanácích se říkají různé vtípky mimo náš region, ale myslím si, že lidé v našem kraji, ať už Hanáci nebo lidé z Jeseníků, jsou prostě lidé, kteří jsou pospolití, rádi se baví a druží.

Čím byste zaujal mladého voliče?

Tím, že se snažíme dlouhodobě řešit problémy, které budou ovlivňovat životy právě těchto lidí, ať už v oblasti životního prostředí nebo infrastruktury. Potom je to náš program. Nevím, kolik kolegů zmiňuje ve svém programu třeba otázku vědy a výzkumu, kolik z nich mluví o rychlém internetu a nejenom pevné infrastruktuře, jako jsou koleje nebo asfalt. Pak myslím, že máme velmi dobrou nabídku lidí na kandidátce. Máme tam lidi, kteří mají okolo třiceti a už dokázali být úspěšní v podnikání. Například Zlatka Mádrová ze Štětovic. Třicet čtyři roků, holčina, která ukázala spolu se svojí sestrou, že i v tak obtížné oblasti, jako je zemědělství, se dá vybudovat obrovský kus práce, když se do toho člověk pořádně pustí. Takže dobré nápady, poukazování na problémy, program a naši lidé, to jsou věci, kterými bych mladé lidi zaujal.


Vaše heslo zní: „Spolehliví v těžké době“. V čem se na vás mohou lidé právě v téhle těžké době nejvíc spolehnout?

Že ta řešení, která přinášíme a chceme aplikovat, jsou promyšlená, ku prospěchu našemu kraji a opravdu je tady potřebujeme. Nemažeme lidem med kolem huby, já sám říkám i nepopulární věci a lidé je třeba kolikrát nechtějí slyšet. Snažíme se opravdu být těmi, kteří s těmi lidmi i za nimi stojí. A ty doby budou teď těžké.

První věc, které si člověk ve vašem programu, všimne, je plán na vysazení 3x 10 000 stromů. Jak to chcete udělat?

My poukazujeme na to, že ten deficit stromů v Olomouckém kraji je dlouhodobý, a to nejen kolem silnic II. a III. tříd. My se chceme soustředit na to, abychom tam, kde je krajský majetek, aleje obnovovali, samozřejmě s přihlédnutím k otázce bezpečnosti. Například budeme dbát zřetel na nehodové úseky nebo zatáčky, kde bych preferoval výsadbu nižších dřevin. Také bychom chtěli podpořit města a obce, aby vysazovaly aleje zpátky k polním cestám a cyklostezkám. Aleje přispívají k větší biodiverzitě a snižují erozi.

Chcete zavést vídeňskou modrozelenou infrastrukturu. Vysvětlíte mi, jak to funguje?

Kdo byl ve Vídni, ví, že toto město zezelenalo. Dokázali zde využít stromy (samozřejmě jen tam, kde je to z hlediska infrastruktury pod zemí možné) a vytvořili tím velký prostor k ochlazování ulic. Pak kde je to možné, je potřeba umisťovat mikroprvky vodní infrastruktury, jako jsou malé nádrže a jezírka. V těchto mikroprvcích se akumuluje dešťová voda, která spadne a neodteče pryč během dvou tří dnů. Tohle vede k tomu, že se město ochlazuje a podporujeme tím malý vodní oběh.

Jak chcete vyrovnat příjmy a zvýšit zaměstnanost v kraji?

Chtěl bych aby se Olomoucký kraj, který je nejzadluženějším krajem v zemi, hlásil o zvýšení příjmu ze státního rozpočtu. V minulosti stát převedl nemalou část majetku na náš kraj, především pak silnice II. a III. tříd ve velmi špatném stavu. My jako Olomoucký kraj máme síť těchto silnic velmi rozsáhlou, takže bychom chtěli získat část financí do rozpočtu kraje, tak jako se to podařilo městům a obcím, které za to dostaly zpět část svého kompenzačního bonusu. To je první věc. Pak bych chtěl využít co nejvíc dotačních titulů jak z národních, tak z evropských zdrojů. Teď se v Evropské unii chystá tzv. Recovery found (balík obnovy), který by měl v příštích letech putovat ke členským státům. Jako Olomoucký kraj nachystáme smysluplné projekty, na které bychom chtěli dostat podporu právě z těchto peněz. Pod těmito projekty bych si představoval využití obnovitelných zdrojů na vlastním majetku kraje čili nemocnice, domovy s pečovatelskou službou nebo například školy. Tam všude by se daly využít tepelná čerpadla, kongregační jednotky či fotovoltaika. Díky tomu do budoucna snížíme náklady na provoz zmíněných zařízení. Chtěl bych tedy dokázat dělat tyto smysluplné investice výhradně z vnějších zdrojů, ne přímo ze sta procent, ale třeba z osmdesáti procent. V budoucnu díky takovým inovacím ušetříme deset až dvacet procent našich nákladů, a proto mi dává smysl, aby toho kraj využíval.

Důležitou částí ve vašem programu je systém duálního vzdělávání. Popište mi ho.

Chceme, aby výuka na středních školách (především pak na středních odborných školách a učebních oborech) byla daleko víc propojena s praxí. Například v některých ročnících jeden týden praxe, druhý týden výuka. Důležité je, aby ta výuka probíhala u firem, protože někdy je velký rozdíl mezi praxí na úrovni školy a praxí na úrovni firmy. Dost často praktické vybavení té dané školy zaostává za modernějšími technologiemi. Prostě bych chtěl, aby se děti dostaly daleko víc do reálného prostředí. Sám jsem si tím prošel. Pak bychom chtěli přispět ke kvalitnějšímu výběru střední školy. Dát žákům například na konci deváté třídy možnost, aby si na týden zkusili školu, na kterou mají v plánu jít. Žáci by měli vědět, jestli je ta škola opravdu to, co hledají, a ne že je to v průběhu prvního ročníku přestane po měsíci bavit.

Jakým způsobem mají fungovat vámi navrhovaná stipendia pro studenty?

Mezi lety 2008 až 2012 jsme jako KDU-ČSL tehdy zaváděli učňovská stipendia. Dneska bychom chtěli ty parametry posunout dál a zvažujeme, aby na část těchto stipendií přispíval přímo zaměstnavatel. Tím by došlo k většímu vtažení budoucího zaměstnavatele do dané oblasti a stipendium by se mohlo navýšit. Zároveň by zaměstnavatel mohl pomocí hospodářské komory více rozhodovat o tom, které obory budou podporovány. Ten systém již dnes běží, chceme ho jen parametricky zlepšit.

Dalším bodem programu je enviromentální vzdělávání. Dokázal byste mi ho popsat a nebojíte se odporu rodičů?

Myslím si, že za poslední roky udělala společnost velký krok vpřed. Většina společnosti si dnes již uvědomuje možné dopady klimatické změny. Dnešní student druhého stupně základní školy a student střední školy je vlastně během pěti až deseti let možným investorem. Každé jeho rozhodnutí, jako například kde bude bydlet a jak bude bydlet, může ovlivňovat, jak budeme v této době s přírodou vycházet. Takže větší důraz na vztah k přírodě a řešení problémů, které jsme zde zapříčinili, je naprosto na místě. Byl bych rád, aby naše školy dokázaly jít v tomto příkladem, aby využívaly obnovitelné zdroje, odpadní vodu a aby uměly studenty naučit lepšímu vztahu k oblasti venkova. Dneska se to už výrazně posunulo tak, že tím může být třeba výuka na školních moderních záhoncích. Část produkce by se pak mohla zpracovat ve školních jídelnách. Důležité je udělat to interaktivní a smysluplnou formou.

Chcete zavést systém ředitele výuky a správce, aby tyhle dvě funkce nemuseli dělat samotní ředitelé. Popište mi fungování tohoto systému.

Tohle je důležité hlavně v odborných školách, kde jedna věc je vzdělávání v rámci všeobecných předmětů a ta druhá je samotné vzdělávání v rámci odbornosti té dané školy. Bavíme se tady například o školách strojních, chemických nebo potravinářských, kde je důležité, aby někdo sledoval kvalitu výuky i v té praktické rovině. Ten člověk by měl obor velmi dobře znát, ideálně být přímo z něj, aby opravdu hlídal, že škola studenta vzdělává kvalitně.

Zaujal mě váš koncept hodinového vnuka. Řekněte mi o něm víc.

Zrovna nedávno se kolem toho strhla nějaká debata na facebooku. Když jsme dělali brainstorming k našemu programu, došlo nám, že mnoho starších lidí má svá vnoučata daleko od svého bydliště. Jsou lokality, kde funguje sousedská výpomoc, ale jsou i jiná místa, kde se ten senior nemá na koho obrátit. Chtěli bychom vytvořit síť registrovaných dobrovolníků, která bude právě těmto lidem pomáhat například s instalací nějakého softwaru nebo se zprovozněním tiskárny. Někdy to mohou být i banální věci jako třeba nefunkční televizní ovladač. Takže tato síť dobrovolníků by pomáhala s menšími doplňkovými pracemi v domácnosti spojenými s technikou, které často souvisí s tím, že ten senior už tyto znalosti v oblasti techniky nemá. Hodinoví vnuci by mohli být rekrutováni například z řad studentů Univerzity Palackého, třeba z řad studentů sociálních oborů.

Co znamená v programu zmiňovaný Family point?

Dnes chybí něco, co může rodinám poradit, co všechno pro ně můžeme udělat. Není to o tom, že jim poradíme, kam mají jet na výlet. Jde nám o to nabídnout té rodině služby, když se dostane do nějaké krize. Dost často to začíná problematikou dluhového poradenství, kdy se rodina dostane do tíživé sociální situace a shání informace, na jakou formu podpory má nárok. Nebo řeší situaci s nemocným dítětem a neví, jakým způsobem si má zorganizovat život. Může to být i situace se starším členem rodiny, o kterém neví, zdali ho mají dát do LDN, nebo jestli nevyužít jiné služby, například charity, diakonie a tak dále. Ve zkratce bychom chtěli rodinám pomoci s orientací v sociálních službách, rádi bychom zkoncentrovali informace na jedno místo, jednoduchou formou. Abychom mohli rodiny, které nám zavolají, na někoho obrátit.

Jak byste pomohl lidem v exekuci?

V Olomouckém kraji je 7,79 % lidí nad 15 let v exekuci. Jak už jsem zmínil, chceme daleko víc podporovat činnost dluhových poraden. Touto problematikou jsem se zabýval, navštívil jsem mnoho poraden a mluvil s jejich provozovateli, především v rámci charitní sítě. Je smutné, když zjistíte, že spoustě lidí by stačila poměrně malá částka, aby většinu těch exekučních výměrů zrušili nebo stáhli na minimální částky. Bohužel pokud se ti lidé nedostanou do exekuční poradny zavčas, přicházejí pak o střechy nad hlavou. Často nám také říkají, že naráží na problémy s kapacitou dluhových poraden, nebo jim chybí větší propojení mezi poradnami a zaměstnavateli. Tohle by podle mě mělo standardně fungovat, chtěl bych, aby se kraj právě na tuto formu pomoci, tedy prevence, zaměřil a finančně ji podporoval. Je to nejsmysluplnější forma pomoci, protože jakmile vám lidé propadnou sociálním systémem, když se z nich stanou například bezdomovci, jsou pak náklady daňových poplatníků na tuhle oblast daleko větší. Takže bych se chtěl zaměřit na prevenci daleko víc než doposud.

Jak chcete v praxi uplatňovat zásadu Housing first?

Je to vlastně reakce na bezdomovectví, které jsem před chvílí zmínil. Jestli chceme tento problém řešit, musíme lidem nabídnout bydlení, i třeba startovací bydlení. To by bylo na zkoušku, na jeden dva měsíce za striktně vymezených podmínek. Hlavní je, abychom dokázali dostat člověka z ulice, abychom s ním vyřešili jeho základní problémy, čímž myslím například ty exekuce, a posunuli ho někam dál. Byty pro tuhle skupinu jsou asi nejpalčivější téma v Olomouci. Ale obecně bychom tady měli mít startovací byty pro mladé rodiny a mladé lidi. Já sám jsem si startovacím bytem prošel, rok a půl po svatbě jsme v takové garsonce bydleli s manželkou. Hrozně nám to pomohlo, je to výborný start do života a byl bych rád, kdyby tady existovala síť startovacího bydlení napříč krajem. Tato věc by měla být na obcích a městech, ačkoli kraj jim může výrazně pomoci. To samé se týká i bydlení seniorů, kdy senior ovdoví, má velký byt, velký nájem a sám to prostě neutáhne. Chceme, aby měl možnost přestěhovat se do něčeho menšího, protože momentálně dost často taková možnost chybí.

Jak chcete zvýšit dostupnost kvalitní zdravotní péče a posílit pozici Fakultní nemocnice Olomouc?

Co se týká dostupnosti, je to demografický problém, kdy především praktičtí lékaři, pediatři a stomatologové odcházejí do důchodu. Podle statistik víme, že v některých částech kraje tento problém nastane do osmi let. Chtěli bychom tady navázat větší spolupráci s lékařskou fakultou. Mladé doktory budeme motivovat k tomu, aby zůstali v různých částech kraje, jako je Jesenicko, Konicko a podobně. Jako motivace nám poslouží například nákup ordinace nebo vybavení. Chci tu mít zajištěného toho praktika, o kterém vím, že po studiích neuteče třeba do Německa. Druhá část, jak je možné zlepšit zdravotní péči, je využití moderních technologií. Dneska se dá spousta věcí řešit s menším zdravotním personálem díky telemedicíně. Různé typy hodinek či náramků mi umožňují vědět spoustu informací o mém zdravotním stavu. Lékaři jsou dnes schopni určit skrz dálkovou diagnostiku, zdali nedochází k nějakému problémovému stavu a je-li potřeba toho pacienta vidět, nebo jestli stačí nějaké dálkové řešení. Tímto způsobem ušetřím pacientův a lékařův čas i stres. Projekt telemedicíny ve Fakultní nemocnici Olomouc již startuje a byl bych velmi rád, aby toto kraj rozvíjel a podporoval v daleko větší míře.

Chtěl byste daleko více podporovat koncept sociálního zemědělství. Jak by to mělo fungovat?

Sociální zemědělství je specifický koncept, jak lidi s různým typem handicapu držet ve společnosti a jak smysluplněji využít jejich pobyt v daném sociálním zařízení. Jako ministr jsem se snažil tento typ pomoci podporovat, dokonce jsem byl ve Francii na poznávací cestě po zařízeních, která sociální zemědělství provozují. Například aktivizace domovů pro seniory je dnes spojena s keramickou dílnou, kreslením, šitím a tak podobně. Co jsem viděl ve Francii, je koncept, kde senioři podle typu jejich handicapu pracují v rámci různých sadů, farem, starají se o plodiny, moštují, chovají drůbež a tak dále. Prodejem těchto věcí pak mohou ušetřit část svých nákladů nebo využijí například svoji jídelnu, kde z těch vypěstovaných plodin něco uvaří pro další seniory v blízké lokalitě. U nás tohle funguje za hranicemi našeho kraje v Neratově. Místní farář tam rozjel obrovský projekt a dnes je tam více jak 150 lidí s různým typem handicapu. Neratov nám ukazuje, že tento koncept funguje a já bych chtěl tenhle model podporovat i v našem kraji.  A teď nemluvíme jen o sociálním zemědělství, ale i o sociálním podnikání. Tohle všechno nám vytvoří investiční i osvětovou aktivitu, která může vytvořit větší spolupráci s podnikateli a provozovateli služeb.

Jak byste motivoval majitele lesních pozemků k tvorbě udržitelných lesů?

Nejsilnější motivace je tady skrz finanční kompenzaci. Musíme si uvědomit, že tento majetek lidé mají a dlouhodobě měli výhradně kvůli tvorbě zisku. Dneska přináší spíše dlouhodobou ztrátu, takže lidé ho musejí dotovat, například pokud lesem projde nějaká kalamita. Byl bych rád, kdyby se nám spolu s ministerstvem zemědělství povedl vytvořit dlouhodobý finanční nástroj, kterým pokryjeme náklady a přiměřený zisk z tohoto majetku.  Tímto by majitelé mohli zároveň vytvářet dobrý enviromentální efekt. Samozřejmě když chci, aby les plnil spíše enviromentální roli nežli hospodářskou, znamená to nižší výnos pro majitele. Tenhle rozdíl bychom chtěli kompenzovat z veřejných peněz.

Máte dost ambiciózní plán pro vlakovou dopravu, co je podle vás pro ni největší priorita?

Umět zachovat rozsah dopravy a v možných místech ji v budoucnu rozšiřovat. Problém je i v tom, že nemáme dostatečný komfort. V některých částech kraje jezdí 40 až 45 let staré soupravy. Bohužel třeba na bezbariérové nástupiště dost často přijede nebezbariérový pantograf. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo vyjednat s Českými dráhami takovou změnu parametrů, aby jezdily bezbariérové soupravy s wifi signálem. Díky wifi by mohla většina cestujících do práce už dobrou půlhodinu nebo třičtvrtě hodinu během cesty pracovat. Mnoho zaměstnavatelů na tohle dnes slyší, jelikož díky tomuto bude delší cesta pro lidi daleko víc akceptovatelná. Pak je potřeba otevřít otázku železničního tunelu pod Červenohorským sedlem. Je ostuda, když z Jeseníku do Olomouce jedu víc jak dvě hodiny, což je stejný čas jako z Olomouce do Prahy. Jednal jsem se zástupci ministerstva dopravy i se zástupci správy železnic a požádal jsem je, aby se začala dělat studie o proveditelnosti této stavby. Myslím, že je to reálná věc. Jestliže se podíváme do Švýcarska nebo do Rakouska, kolik železničních tunelů dokázali vybudovat proto, aby železniční doprava měla prim, tak si říkám, v čem je problém u nás?

Kolik by stál takový tunel pod Červenohorským sedlem?

V tento okamžik to neumím odhadnout, ty výpočty nemám. Avšak uvědomme si, že je to investice na stovky let, takže počítat návratnost takové stavby v horizontu patnácti let je úplný nesmysl. Podívejme se třeba na viadukt u Jezernice, který zde slouží už bezmála 150 let.

Jakým způsobem může kraj pomoci k výstavbě dálnic?

Kraj tady může udělat asi dvě zásadní věci.  Zaprvé především setrvale vyvíjet tlak na ministerstvo dopravy a ŘSD, aby stavby v našem kraji měly větší prioritu a rychleji se plánovala jejich výstavba. Tohle se dle mého názoru nějak extrémně nedělo. Druhá možnost je pomoc s výkupy. Já vím ze zkušenosti, že tam, kde obce a kraje pomáhají, vidí ministerstvo dopravy usilovnou práci zdola a je ochotno tam prioritu výstavby zvýšit.

V programu uvádíte jako prioritu stavbu obchvatů silnic II. a III. tříd. Kde by měly být tyto obchvaty prioritně postaveny?

V tenhle moment je to obchvat Bludová na trase Mohelnice – Šumperk. Tam pokud vím, by se stavba měla zahájit v příštím roce. Ale pak je to například obchvat u Zábřehu na stejné silnici. V těchto částech je to podle mě nejpalčivější. Avšak nejsou to jen tyto části, když půjdu třeba na Prostějovsko, tak třeba udělat obchvat u obce Ptení by hodně pomohlo. Je tam poměrně silná kamionová doprava na pilu Javořice a přitom by stačilo postavit jen relativně krátký úsek, aby kamiony nejezdily středem obce. Takových míst je v Olomouckém kraji opravdu hodně.

Jak byste lákal šikovné mladé lidi do našeho kraje? Chtěli byste to dělat pomocí start-upů, jak by to fungovalo v praxi?

Já bych chtěl, aby lidé z našeho kraje, kteří jdou studovat například do Prahy, Brna nebo Ostravy, měli důvod se sem vrátit. Anebo aby ti, co tu vystudují, měli důvod tady zůstat. Tomu pomůže dostupné bydlení a digitální infrastruktura, aby lidé z náročnějších profesí mohli pracovat z domova. Důležitá je ta forma start-upů, což je spojeno s existencí funkčního inovačního centra, které má ve svém portfoliu rozvoj právě start-upů. Toto centrum by mělo být schopné posoudit smysluplnost daného podnikatelského záměru a poskytnout určitou podporu. Tím myslím základní infrastrukturu, což je podpora z hlediska například výrobních a kancelářských prostor, vedení účetnictví, minimálního právního poradenství a odborné manažerské pomoci.

Jak byste podpořil kulturní a kreativní odvětví v našem kraji?

Tohle trochu souvisí s tou otázkou, čím je náš kraj specifický. Přímo tady v Olomouci máme třísouborové divadlo, filharmonii a konzervatoř. Tohle všechno dává základ rozvoji kreativního průmyslu. Dnes se tento svět dost často propojuje s tím digitálním. Například z hlediska videoher patří Česká republika k jednomu ze světových lídrů. Takové aktivity bychom chtěli podporovat menšími investičními pobídkami. Podpořit třeba filmaře, kteří se rozhodnou natáčet v Olomouckém kraji. Důležitou součástí podpory kreativního odvětví jsou určitě kulturní stravenky a vouchery. Od toho si slibujeme zpřístupnění kultury lidem mimo Olomouc a její nejbližší okolí, protože dostat se na divadelní představení z odlehlých částí kraje není možné veřejnou hromadnou dopravou. Podpořili bychom místní spolky, které díky kulturní stravence budou schopny zaplatit autobus, přijet v klidu na představení i zpátky z něj a díky tomu nemít stres, jestli stihnou poslední vlak.

Dokážete mi popsat co je program: „Desetiletí obnovy kulturních památek Olomouckého kraje“?

To je koncepce, která by měla vydefinovat soubor památek a míru jejich ohrožení. Tímto způsobem by měl kraj ve spolupráci s ministerstvem kultury být schopen dát nějakou prioritizaci postupu opravy daných památek. Dost často tady ta systematičnost chybí, kdy nějaká památka získá podporu třeba z norských fondů a jiná památka s mnohem větší prioritou žádnou podporu nedostane. Takže dát tomu jistou strategii a zároveň vyčlenit prostředky, aby majitelé věděli, že se finanční prostředky na opravy jejich památek najdou.

Často ve vašem programu zmiňujete poutní turistiku. Jak si ji představujete?

Poutní turistika je poměrně velký fenomén na jih a na západ od České republiky, například pěší pouť do Santiaga de Compostela. Mnoha regionům, které to pochopily, to přináší zajímavé finanční prostředky.  Čím blíže vedou pěší trasy k těmto místům, tím větší vytváří infrastrukturu služeb, ze kterých malí a střední podnikatelé získávají finanční prostředky. Máme tady řadu významných duchovních center, například Svatý Kopeček, Sarkandrova kaple přímo v Olomouci nebo třeba Maria Hilf v Jeseníku. Je potřeba podporovat ucelenou nabídku, aby host měl možnost strávit dva tři dny návštěvou těchto zajímavých míst. Chci, aby zde byla možnost tato místa navštívit jak formou cyklostezek, tak formou pěší poutě. Dnes je populární cesta ze Svatého Kopečku na Svatý Hostýn, ale neexistuje pro celou tuto cestu vhodná infrastruktura. Takže tohle bychom měli být schopni v rámci turistického ruchu mnohem víc využít.

Kdo by byl pro vás nejbližší partner do koalice?

Chceme hledat spolupráci s těmi, kteří mají zájem o to, aby se tenhle kraj změnil a fungoval jinak a lépe. Nemyslím to teď jen z hlediska rozvoje hospodářského, kulturního, nebo infrastrukturního, ale i v transparentnosti a férovosti fungování finančních prostředků. Takže momentálně je pro nás v debatě koaliční partner Starostové a Piráti, dále jsme připraveni se bavit s ODS, případně se Sociálními demokraty. Určitě nebudeme jednat s KSČM a SPD. V případě ANO je to veliká otázka, jelikož hodně věcí, které my dnes oprávněně kritizujeme, je pod taktovkou současného vedení hnutí ANO. Ať už je to nesmyslný zábor nejlepší půdy pro průmyslovou zónu v Hněvotíně, nebo projekty typu dětské šatny v Prostějově za 94 milionů. V tomto kraji můžeme najít mnohem víc takových projektů, které ukazují na netransparentní a neefektivní řízení tohoto kraje. V mnoha ohledech se rozhodovalo nikoli v zájmu občanů, ale v zájmu lobbistů.

Co byste nakonec vzkázal voličům?

Buďte negativní a zůstávejte pozitivní.