Mou vizí je více pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou, říká lídr KSČM Ludvík Šulda

Na krajské úrovni by se chtěl zasazovat o revizi inkluze a rozšíření technických oborů pro střední i vysoké školy. Možnost spolupráce vidí lídr KSČM Ludvík Šulda hlavně se sociálními demokraty nebo s hnutím ANO.

Co vás v Ol. kraji nejvíce trápí a jak byte to chtěl řešit?

Těch problémů je mnoho. Když vezmu Olomoucký kraj jako takový, tak tím prvním bude určitě nedostavěná D1. To má dopad jak na životní prostředí, tak přímo na obyvatele měst. Navíc pořád chybí nějaká návaznost kraje na D1, což má důsledky na pracovní místa nebo příliv nových zaměstnavatelů. Druhá věc, co si myslím, že nás trápí, je kvalita životního prostředí, problém se znečištěním. Třetí věc je kvalita dopravní obslužnosti, která by měla být na vyšší úrovni, pravidelnější a modernější. A to se týká autobusů i vlakových souprav.  Poslední z mého pohledu je nedostatek lékařských pohotovostí v menších městech a zubních pohotovostí v okresních městech, protože taková je jenom ve Fakultní nemocnici v Olomouci. A další problematická témata by potom byla nedostatečná péče o seniory, třeba nedostatek míst v domech s pečovatelskou službou, anebo relativně drahé bydlení pro mladé.

Jaká by byla vaše vize pro Olomoucký kraj?

Pro mě je vize ta, že zde bude více pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. To znamená, že zde nebudou jenom montovny. Když se podíváme na Prostějov, tak to jsou třeba subdodavatelé pro automobilový průmysl, kde se platy pohybují hluboce pod celonárodním průměrem. Takže první vize je přitáhnout sem víc firem s vyšší přidanou hodnotou, protože si myslím, že jim můžeme nabídnout kvalitní pracovní sílu. Rád viděl, aby se třeba v rámci UPOL otevřel aspoň jeden vysokoškolský obor technického zaměření. To nám tady v kraji chybí. Znamenalo by to, že můžeme více nabídnout těm firmám, co k nám přijdou. Více se věnovat inovacím, výzkumům, přitáhnout sem i tyhle firmy. Protože to celé by vedlo k tomu, že by kraj byl přitažlivý i pro mladé lidi, že by neodcházeli za prací jinam, zůstali by tady a měli nějakou možnost rozvoje. Takže nejdůležitější – přitáhnout nové zaměstnavatele do Olomouckého kraje a tomu potom přizpůsobit další věci jako dopravní obslužnost, kvalitní komunikace, a i to dostupné bydlení, které bude umožňovat pohyb pracovních sil po celém kraji.

Co podle vás dělá Olomoucký kraj tím, čím je?

Olomoucký kraj dělá tím, čím je, mnoho věcí. Není to jednolitý celek, máme tu Prostějovsko, Přerovsko a část Olomoucka, co tvoří úrodnou Hanou, když se podíváme na Jesenicko, Šumpersko, tak zase krásná příroda. A samozřejmě celý kraj dělají občané. Takže to vše ho dělá, čím je – příroda, památky, lidé.

Jak byste běžného voliče ve věku 18-30, 30-45, 45-65 a 65 a víc, aby vás volil?

Každý tento voličský segment slyší na něco jiného. Starší lidi bude určitě zajímat zajištění na stáří, dostupná zdravotní péče, aby o ně bylo postaráno pomocí sociálních pracovníků, buď doma, nebo ve specializovaných centrech. Tu střední generaci bude podle mě zajímat především kvalitní práce se mzdou, která odpovídá tomu, jak pracují. A samozřejmě nějaké dostupné bydlení, kvalitní služby, kvalitní školství.

K jeho pravidelným činnostem patří i návštěva psích útulků.

V programu píšete o výstavbě bytů pro nízkopříjmové rodiny a pro mladé. Jak by byly tyto podmínky specifikovány?

Tak nízkopříjmové skupiny obyvatel jsou přesně definované – ti, co berou minimální mzdu, popřípadě nějaké násobky životného minima, které jsou dány státem. A ten věk by mohl být někdy kolem 30 let.

Jakým způsobem byste zadržovali vodu na řece Moravě?

Především asi pomocí nějakých zadržovacích opatření, ať to jsou přehrady nebo podobné věci, a samozřejmě nejenom na Moravě, ale i na Bečvě. S tím že je potřeba zadržovat tu vodu v krajině ze dvou důvodů. Zaprvé je to opatření proti suchu, aby byly nějaké zásobárny vody. A s tím souvisí i výstavba rybníků a mokřadů a vlastně i starost o lesy, které zadržují vlhkost v půdě. Zadruhé jako ochrana proti potopám. Potom aby se zabránilo také těm bleskovým povodním, tak je důležité se i dobře starat o tu zemědělskou půdu, aby nebyla ztvrdlá, aby se ta voda do ní doopravdy vsakovala, aby po ní nestékala.

Jak byste tedy motivoval zemědělce, aby se o tu půdu starali tímhle způsobem?

Když začneme od počátku, tak je potřeba je motivovat tím, aby výkupní cena toho, co pěstují, odpovídala té práci, co vynaloží (což je samozřejmě hudba daleké budoucnosti). Mohlo by to být třeba na základě rozšiřování prodejen COOP, které by zboží od těch zemědělců vykupovaly za vyšší cenu, aby tak ti byli motivování tu plodinu doopravdy pěstovat. Když si dnes vezmete, jak nízké jsou ty výkupní ceny, a pak že ta reálná cena je čtyřnásobná nebo pětinásobná, tak na to bychom se měli podívat, podívat se na ten řetězec zemědělec – velkoobchod – obchody. Pokud to totiž ti lidé budou pěstovat pod výrobními náklady, tak se to budou snažit nějakým způsobem omezovat a dělat jen věci, co jsou pro ně výnosné. A potom je to motivace českých spotřebitelů, kdy se jim musí vysvětlit to heslo „nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit kupovat levné věci“, protože když budou kupovat české potraviny, ač třeba budou dražší než ty dovozové, což je samozřejmě paradoxní, tak to bude znamenat vyšší kvalitu.

Jakým způsobem byste chtěli přitáhnout firmy do Olomouckého kraje (kromě zmíněného technického oboru na univerzitě)?

Jak jsem říkal, podporou těch inovačních center, podporou i toho inovačního sdružení, jehož zakladatelem je Olomoucký kraj. A samozřejmě přitáhnout firmy i tím, že jim nabídnu něco navíc – kvalitní komunikace, kvalitní a vzdělanou pracovní sílu, možnost propojení firem s těmi inovačními centry i s vysokými školami, tak aby ony si už případně mohly vychovávat ty lidi, které potřebují.

Myslíte, že o takový technický obor na univerzitě bude mezi mladými lidmi zájem?

Myslím, že určitě, protože doopravdy ty technické obory chybí. Když začneme od učňovského školství, je velká móda chodit spíš na ty obory, které jsou s maturitou, a ne tolik do toho učení. Potom nám chybí ti šikovní řemeslníci, ať to jsou klempíři, truhláři a tak dále. A ti, kteří jsou a jsou dobří, tak jsou velice kvalitně placeni, takže já si myslím, že neplatí a neplatilo, že to být vyučen je nějak špatně, protože ten člověk, pokud je manuálně šikovný, tak si může vydělat víc než člověk, který vystuduje třeba gympl a podobně. Znám spoustu lidí tady v Prostějově, kteří se vyučili prodavači, číšníky, a teď dělají v těch montovnách, co tady jsou a je takové paradoxní, zda člověk, co se něčím vyučí, vidí svou budoucnost dělat dlouhé šichty někde u pásu. Co se týká technických oborů na vysokých školách, tak já si určitě myslím, že o ně bude zájem. Když se podíváme na ty technické obory na jiných vysokých školách, tak pokud nabídnou kvalitní obory, nabídnou možnost uplatnění v Olomouckém kraji, tak proč ne?

Vy v programu navrhujete rozšíření učňovských oborů ukončených maturitní zkouškou. Nedošlo by tak ke znehodnocení maturity?

Ale já si myslím, že ta maturita už je znehodnocená teď. Nechci říct, že maturitu dostane v podstatě každý, ale ta kvalita školství, ta úroveň maturit je dnes úplně někde jinde. Když se podíváte, je různá úroveň škol, učební osnovy nejsou jednotné, máte jenom nějaký rámcový vzdělávací plán, podle kterého se mají řídit. Takže z toho pohledu už ta maturita byla zdevalvovaná. Teď je snaha o nápravu jednotnými maturitními zkouškami, ale zase pokud nebudou jednotné osnovy, tedy co má kdo umět, nebude to odstupňované podle úrovně škol, protože jinou úroveň budou mít gymnazisti, jinou úroveň bude mít číšník/kuchař, bude potřeba to nějak rozlišit. Je spousta učebních oborů, které dříve byly tříleté, byly s výučním listem a teď jsou maturitní. Tak je to devalvace, nebo není? Když se to v podstatě jenom o rok prodloužilo, nic navíc se tam neučí, ale už je z toho maturitní zkouška. Takže já si myslím, že už k větší devalvaci dojít nemůže.

Vy v programu píšete, že se budete zasazovat o revizi inkluze. Jakým způsobem by ta revize probíhala?

Je potřeba se nad tím zamyslet. Neříkám, že inkluze je špatná věc, to zcela určitě ne, je potřeba, aby ty děti byly mezi svými vrstevníky. Ale někdy je problém, protože tím, že nastoupily ty děti ze zvláštních škol do těch normálních, tak ta úroveň výuky klesla. Jsou tam asistenti, kteří se těm dětem věnují, ale už narušují výuku, ty děti jsou také pomalejší, takže tu výuku brzdí. Nejsem vysokoškolsky vzdělaný pedagog, máme na to naše odborníky, ale je potřeba to nějakým způsobem revidovat. Neříkám vrátit ty žáky zpět, zrušit inkluzi, ale nějakým způsobem se podívat, aby to bylo efektivnější, aby ty děti měly stejnou možnost se vzdělávat, ale aby zároveň měly nějakou motivaci se vzdělávat.

A máte nějakou představu, jak by to mohlo probíhat?

Budu úplně upřímný, tu představu zcela konkrétní nemám, protože nechci nikoho diskriminovat, ale je potřeba to nějakým způsobem rozlišit.

Co obnáší aktualizace koncepce regionálních funkcí knihoven, o které se také zmiňujete?

Existuje nějaká koncepce rozvoje knihoven a ta aktualizace je, aby bylo reagováno na aktuální potřeby knihoven a aktuální schéma nějakého vzdělávání. To znamená i větší přístup do knihoven, aby tam byly finance, které povedou k rozvoji knižního fondu, větší elektronizaci.

Když zůstanu u oblasti kultury, tak vy tam píšete o podpoře alternativních forem kultury především pro mladou generaci. To by probíhalo jakou formou?

Tak podporovat nejenom ty běžné formy kultury, ale i ty alternativní, které nejsou mainstreamové, které zajímají mladou generaci. To může být třeba ska (hudební žánr, předchůdce reggae – pozn. red.) nebo elektronická hudba a samozřejmě podpora nějakých klubů, kde se mohou mladí touto formou realizovat.

Jakou formou by ta podpora probíhala, například podpora klubů?

Především asi formou dotací, protože kraj nějak jinak působit nemůže.

Jak byste řešili smogovou situaci v kraji?

Tak za prvé, zejména třeba na Přerovsku, dostavbou dálnice D1, výstavbou obchvatů kolem měst a obcí, aby se ulevilo dopravě ve městě. Což je svým způsobem i případ Prostějova. Dalším způsobem je zatraktivnění hromadné dopravy. Proto jsem říkal, že by měla být častější a kvalitnější, abychom lidi nějakým způsobem přitáhli do autobusů, do vlaků, aby se ulevilo silniční dopravě. To je jedna věc a za druhé by potom kraj měl vyjednávat s největšími znečišťovateli, aby víc investovali do čistících zařízení, do věcí, které sníží vypouštění emisí do ovzduší. Potom je důležitá i údržba a výsadba lesních porostů

Jak byste řešil podporu dopravy, například té vlakové, kterou jste zmínil?

Aby byla cenově dostupnější, to je věc číslo jedna, kraj by do toho měl více investovat, více to dotovat. Za druhé zkvalitňování, takže tlačit na České dráhy, aby modernizovaly vlakové soupravy jako takové. A potom pro žáky navrhujeme zdarma žákovské jízdné, ale pouze ze školy a do školy. Nemáme to tedy jako pan Babiš, který má 75 % slevy a můžete si jezdit všude, ale jde nám doopravdy o to, aby pro studenty nebyla ta doprava do školy a ze školy překážkou. Ať už jde o studenty základních nebo středních škol, a i vysokých škol v rámci kraje.

Byla by tam i nějaká forma regionální spolupráce mezi kraji, pokud by student studoval například v Brně a bydlel v Ol. kraji?

To je těžké, tady to jde udělat vyloženě na bázi, abychom podporovali ten Olomoucký kraj.

Jaké máte plány ohledně zdravotnictví?

Musíme si uvědomit, na kolik kraj ovládá nemocnice. Protože jediné nemocnice, které se mohou řídit z centrální úrovně, jsou Fakultní nemocnice v Olomouci a Vojenská nemocnice v Olomouci. Jinak v Přerově, Šternberku a Prostějově, tam byly pronajaty nemocnice AGELu, kraj je jenom vlastníkem budov. A zbylé nemocnice jsou soukromé nemocnice. Tady jde opět o to spíš vyjednávat s těmi nemocnicemi, podporovat je formou dotací, přitáhnout také formou dotací nové lékaře do měst, kde je to třeba. Dobrá by byla spolupráce s obcemi, které nabídnou byt nebo zařízenou ordinaci pro lékaře a kraj to může nějakým způsobem zadotovat.

Píšete, že budete prosazovat, aby byl občanům kraje garantován potřebný rozsah a kvalita péče v nemocnicích. Co bude znamenat potřebný rozsah?

Potřebný rozsah je minimálně v té kvalitě a v tom rozsahu, jaký je nyní. Nechceme, aby byla nějak omezována zdravotní péče, aby docházelo na základě toho, že některé obory jsou více nebo méně lukrativní, k rušení takových oborů a podobně. Chtěli bychom pomocí jednání, pomocí dotačních titulů rozšířit lékařskou péči pro občany nebo zařídit zřízení zubních pohotovostí v těch okresních nemocnicích. Ale zase protože to je nějaký soukromý subjekt, kterému nemůžete nic nařídit, tak by to bylo nějakou formou jednání nebo finanční kompenzace.

Máte nějakou představu, jak by všechny tyhle formy podpor, ať už dopravy, zemědělství, zdravotnictví nebo kultury, zatížily rozpočet kraje?

Úplně přesně takovou představu nemáme. Samozřejmě bude záležet, jak se nasměruje tok financí, protože si myslím, že v tuhle chvíli jsou některé finanční toky zbytečné, nadbytečné, a naopak některé mohou přibýt. Druhá věc je, že nechceme žádným způsobem prohlubovat deficit rozpočtu kraje. Chceme, aby rozpočty byly vyrovnané, respektive přebytkové, aby mohlo docházet k postupnému splácení dluhů, které byly nashromážděny především po zřízení krajů, kdy se velké množství financí bralo na rekonstrukce silnic. Na druhou stranu jsme si vědomi, jak nejisté jsou příjmy teď po koronaviru, kdy daňový výpadek pro kraje může být až ve výši 800 milionů. Ale věřím, že to nebude až tak dlouhodobý problém, že ta ekonomika se rychle nastartuje. Samozřejmě finance jsou problém vždycky a vždycky na prvním místě, ale myslím, že s nějakou rozumnou strategií, s některými omezeními, s přesměrováním některých toků se to dá ufinancovat.

Ovlivnila situace s koronavirem nějak Váš pohled na zdravotnictví v kraji?

Z pohledu kraje je potřeba, aby ten měl nějaké zásoby ochranných pomůcek. Zcela určitě si pak myslím, že je třeba revidovat krizové plány, aby nejen úřady, ale i firmy a jednotlivci věděli, jak se v těchto krizových situacích chovat. Co se týče zdravotnictví, tam personál ukázal, že je na svém místě, že zdravotnictví je stále v dobré kondici a že jsme tu první vlnu velice dobře zvládli. To, co teď nabíhá je samozřejmě otázka druhá, u čehož si myslím, že je takové politikum, které je teď zaváděno. Že doopravdy to úplné rozvolnění opatření, co byla před prázdninami, byla chyba, plně se to ukazuje. Chyba, kdy se vláda snažila zalíbit občanům, kteří nechtěli nosit roušky, které se podle mě měly v nějaké základní podobě ponechat. Příklad Slovenska, kde roušky nezrušili ani během prázdnin a zdaleka tam nedochází k tomu, k čemu u nás. Teď byl udělán semafor, o kterém si taky myslím, že je špatně nastavený, protože by tam měla být zelená, oranžová, červená a ne bílá, zelená, oranžová a červená, ale to už je věc politiků. Ale řekl bych, že zdravotnictví to zvládlo dobře.

V programu píšete o prevenci společensky nebezpečných jevů, ta by probíhala jak?

Pomocí nějakých programů, to znamená spolupráce se spolky, které se této problematice věnují, s terénními pracovníky, kteří se věnují třeba problematice drog. Snaha i o to, aby školy, které jsou zřizované krajem, měly dostatek volnočasových aktivit, které mladé lidi nějakým způsobem zabaví, aby neměly čas na takové věci. A samozřejmě podpora i osvětových programů ve školách.

S kým byste byli ochotni jít do koalice?

Do koalice bychom byli schopni jít s těmi stranami, které nám zaručí, že budeme moci plnit co nejvíce bodů našeho volebního programu, kde nebudeme paběrkovat, nebudeme hrát nějaké třetí housle, ale budeme mít nějaký reálný vliv na to, co se bude skutečně dělat.

A s kým by to mohlo být konkrétně?

Tak přirozeným partnerem je sociální demokracie, dále to může být, když se podívám na vládní úroveň, hnutí ANO. Rozhodně si nemyslím, že najdeme společnou řeč se Spojenci pro Olomoucký kraj. Nemyslím si, že bychom našli společnou řeč s Piráty, respektive oni ji nenajdou s námi, my bychom ji možná ještě našli.